Dnes bude témat povícero…
DVB-T2 … jednou to přijít muselo, Mamuška mne vydědila… Vzhledem k tomu, že ke spokojenému stáří patří dostupnost televizního vysílání které supluje sociální kontakt při naší zaneprázdněnosti a částečně zabedněnosti v komunikaci se seniory, jsem se rozhodl nečekat na vypnutí současného pozemního vysírání a pořídit Mamušce novou TV bednu. Zavezl jsem jí do Datartu a nechal jí vybrat… ehmmm mohl jsem si tuto etidu vlastně odpustit protože v dané kategorii (80-90cm v kohoutku:) ) měly stejně jen 3 přístroje . Mamuška si navzdory mému překvapení vybrala a několikráte se jí povedlo poslat do pryč agilního prodejce který ji chtěl prodat nějaký Netflix, Mamuška brisktně prohlásila „Já bych internety a podobný Netfixly zakázala, podívejte se na toho mýho blbce, čumí do těch buků a jinejch nesmyslů a je z toho celej mešuge“ Halelujá bednu jsme koupili a naložili do Knedlíčka a vydali se směr Mamušky domov. Bednu jsem naladil a poslušen maminčiných příkazů jsem seřadil programy dle jejího rozpisu, zbytek programů jsem natvrdo vymazal aby jí nedej bůh rozptylovaly. Ráno druhý den v hodinu kdy si mne nikdo jiný nedovolí probudit zoufalý telefonát “ Ty Pézetko (viz parchant zasranej) !!!! Kde mám ČT Sport ?????“ , já rozespalý „Mami na co proboha potřebuješ ČT Sport ???“ . „Je tam panoráma živé kamery z hor já při tom snídám !!! „, „Matko běž do řiti s panorámou já mám uprostřed noci“, „Ty bys prospal půl života….“ a pak jsem řekl pár ošklivých slovíček a od té doby se mnou Mamuška nemluví a típá mi mobil…
Sharing... Můj oblíbený spisovatel Ephraim Kishon napsal krásnou povídku z prostředí Kibucu, kde všechno bylo všech a vše se sdílelo. Následovalo jeho vyloučení z Kibucu když nabídl ke sdílení svou chřipku… Žijeme také v době sdílecí až telecí, ovšem největší komoditou kterou sdílíme jest blbost…
Piano… Na nádraží na „sdílené/sharované :)“ piáno hrál chlápek který dle vyzáže kdybych ho potkal v Sherwoodu tak mu hned vydám veškerou hotovost a snad se i zadlužím… hrál tak krásně a procítěně až jsem se dojal… Už dlouhou dobu se snažím nebrat něčí vzhled v potaz při posuzování člověka, je to pořád velmi těžké, ale snad jsem na dobré cestě.