Pracovní název textu je „Pokropený kropič“
Jdu z práce a mám ponuré myšlénky, na Příkopech proti mne jde, no
říkejme jí třeba Žaneta, hezká čupr holka, mnoho let jsem jí neviděl a
teď jde proti mně a po boku má nějakého nesympatického otrapu, chtěl
jsem jí jen letmo pozdravit když tu ona se vytrhla z jeho rámě a se
slovy „To jsi Honzi hodný,že mi jdeš naproti pojď rychle ať to stihneme,
tak Milane Ahoj“ a významně na mne pomrkávala, rozhodl jsem přistoupit
na její hru, lehce jsem jí na uvítanou políbil „Žanetko musíme spěchat
už jsme tam měli být, Milane ahoj, těšilo mne“ nabídnul jí rámě a
odcházíme. Žaneta se mi vždy líbila a tak jsem se po chvilce nezávazné
konverzace vzmohl k frontálnímu útoku “ No když jsme to tak hezky s
Milanem zkouleli co takhle jít večer někam do báru na sklenku a tak
vůbec ?“ Udiveně na mne pohlédla a jen tak pro sebe lehce zavrtěla
hlavou a zamyšleně mlčela, asi po 200 metrech se mi vytrhla a volá „To
jsi Karle hodný , že mi jdeš naproti pojď rychle ať to stihneme, tak
Honzi Ahoj“ mne nechala zkoprnělého v davu Václavského náměstí.
