Pomalu , ale jistě své životy přesouváme do digitálna…
Včera jsem jel tramvajkou ehmm pardón šalinou (tj. asi víte kde) a mé oko nemohlo nespočinout na reklamách Dopravního podniku města Brna, DMP zde oznamoval, že s občany komunikuje přes
V šalině co jsem jel byla docela hezká tramvajačka, musím se podívat zda komunikují i přes firemní Tinder…
Credit obrázek Wikipedia
Mám rád ložené mariášové hry
Ozvěny z Ulánbátaru 🙂
Sova v Brně
Zase středa a zase nasraná sova cestuje dobytčákem do Šalingradu, původně 
jsem sliboval, že FB profil nechám tak jak je …. hmmmm změnil jsem názor… prostě ho smažu bez náhrady, kupodivu mi v tom pomohl sám FB. Chtěl jsem si některá data jako texty a fotografie nějaká uložit a zjistil jsem , že FB má na toto dokonce nástroj, stačí zadat jaká data chcete exportovat zda JSON či HTML a po chvíli se vám vygeneruje zip se všemi údaji v mém případě 1.9GB dat. Není tedy potřeba zabírat Cukroušovi drahocené místo ve stáji mrtvou nafouklou ovcí 🙂 Tak ještě se postarat aby tento blok přestal být indexován strýčkem Googlem, Seznamem a ostatníma kokotíkama jarabíkama, chci zůstat poloneznámý ignorámus.
Příhoda z vlaku, vlastně nic co by stálo za zaznamenání, jen vedle mne seděl neuvěřitelně pomalej člověk, všechno úplně všechno dělal pomalu, pomalu vyndal igelitový pytlíček z kapsy z něj 5 minut vyndaval smotaná sluchátka a pak cca 20 minut na multimediálním panelu ladil co si pustí … myslím , že i jeho smrt by mu došla až po dalších 5 minutách a to mu zřejmě zachránilo život.
Nasraný a nasranější
Inu co dnes napsat ? V tunelu se nic zásadního nestalo… Proti mne sedí již značně odkvetlá slunečnice která se rozhodla se mnou flirtovati… Ehmm úplně do kompostu to sice není,ale musím uznat , že ta dáma má cca 200% mého sebevědomí což znamená čistě relativně 800% nad medián. Za chvilku mne to přestalo bavit neboť odkvetlá se ještě snoubilo s blbá a tak jsem se rozhodl vypustit jedové váčky. „A jaké to je když zajíček jako já vaše city neopětuje ?“ Neurotoxin zapůsobil a salonním kupé se rozhostilo hrobové ticho které by se dalo krájet.
NGO mne trochu serou
Středa statutárního řiditele jest v Šalingradu třeba…
Už ranní výběr muziky pana Jablkoňe dával tušit, že den nebude úplně jednoduchý… Hned po odchodu z domu mi pan Jablkoň začal servírovat ústřední motiv z Mechanického pomeranče následovaný ústředním motivem z Přeletu na kukaččím hnízdem zřejmě bude následovat federální kriminální ústředna radí pátrá informuje
Protože jsem jouda tak jsem si nezkontroloval zda platba Jančurákovi proběhla v horizontu 15 minut od objednávky a když jsem si na to opět vzpomenul už byla k dispozici jen II. se štěnicema poděkování jde za Fio baňkou…
Rodinu a spolucestující si člověk nevybírá… Cestují se mnou dva človíčkové z nějaké neziskovky, muž a žena, ona afektovaná píča s koulema, on zakřiknutý skřítek. Oba jsou posedlí konáním dobra za všech okolností klidně i násilím. Neomarxisti všech zemí vyližte si prdel.
Nemáš mi číst moje posty přes rameno kundo !!!
Aha je vlastně úterý
Dnes je středa (aha nejni, je outerek) statutárního ředitele vlastně není nikde třeba 
Takže dnes jsem IT proletář )))
Dnes jsem si dopřál od Jančuráka jedničku bez štěnic a Pánbu mne opět potrestal… kupé sdílím s dvěma čubkama a Švejcarem: jedna šéfka HR a druhá je hlavní předkuřovačka se svým švýcarským šéfem který je prostě normální Švýcar to jest oberpíčus. Jsou z nějakého marketingové firmy, zřejmě už jim z toho open space dost mrdá… Když viděli můj překvapenýksicht jaké open sračky řeší tak se rozhodli mne zapojit do hovoru… No nebyl to z jejich strany dobrý nápad, jedové váčky jsem měl naplněné po okraj a neváhal jsem je použít… Během konverzace jsem se zeptal zda mají firemního psychologa, po jejich kladné odpovědi jsem jim navrhl jeho posílení zkušeným psychiatrem… A bylo půlhodiny krásné zaražené ticho které jsem si opravdu užil.
