Autor: kyncl

Středa statutárního řiditele jest v Šalingradu třeba… Slunečnice

Nasraný a nasranější

Inu co dnes napsat ? V tunelu se nic zásadního nestalo… Proti mne sedí již značně odkvetlá slunečnice která se rozhodla se mnou flirtovati… Ehmm úplně do kompostu to sice není,ale musím uznat , že ta dáma má cca 200% mého sebevědomí což znamená čistě relativně 800% nad medián. Za chvilku mne to přestalo bavit neboť odkvetlá se ještě snoubilo s blbá a tak jsem se rozhodl vypustit jedové váčky. „A jaké to je když zajíček jako já vaše city neopětuje ?“ Neurotoxin zapůsobil a salonním kupé se rozhostilo hrobové ticho které by se dalo krájet.

#truelife

Femme Fatale aneb Kjéténovy slzy

Uterní metaforická chvilka… zmařené naděje

Tento týden bych nazval týdnem Gordických uzlů takže historek a hysterek bude asi povícero…

Moje maměnka když jsem se narodil tak v období cca 10 let namalovala cyklus asi 20 obrazů který jsem později nazval „Ženy mého syna“,dají se tam najít zřejmě všechny mé minulé,současné a i pár budoucích femme fatale.
Dnes jsem ji náhodou potkal… budeme ji říkat slečna M fyziognomicky viz přiložený obraz mé maměnky. S M jsem se rozešel protože jsme si navzájem nerozuměli v metaforách… ehmmm asi by to nemusel být hlavní důvod rozchodu,ale my jsme prakticky jinak než v metaforách spolu nekomunikovali. Dopoledne když jsem byl pohroužen do svých temných myšlenek ze kterých mne probudilo „Ahoj Honzíku jak se máš ?“ Zvedl jsem zrak a viděl M, pořád krásná a žádoucí „Ahoj M, teď když Tě vidím tak se mám krásně“ Nečekal jsem tak vřelého pozdravu a tak jsem začal kout železo za horka „To je snad nějaké znamení M, nechceš jít se mnou do divadla či na nějakou výstavu ?“ V jejích modrých očkách zableskly malé jiskérky a opáčila mi toto „S vojákama netančím… Já jsem úřednice“ na to se nedalo odpovedět nic jiného než „Tak si polib prdel, náno pitomá!“ Lehce jsem ji políbil na tvář a odešel se slovy „Konečně si v těch metaforách rozumíme….“

#FemmeFatale

Středa statutárního řiditele jest v Šalingradu třeba… NGO

NGO mne trochu serou

Středa statutárního řiditele jest v Šalingradu třeba…
Už ranní výběr muziky pana Jablkoňe dával tušit, že den nebude úplně jednoduchý… Hned po odchodu z domu mi pan Jablkoň začal servírovat ústřední motiv z Mechanického pomeranče následovaný ústředním motivem z Přeletu na kukaččím hnízdem zřejmě bude následovat federální kriminální ústředna radí pátrá informuje
Protože jsem jouda tak jsem si nezkontroloval zda platba Jančurákovi proběhla v horizontu 15 minut od objednávky a když jsem si na to opět vzpomenul už byla k dispozici jen II. se štěnicema poděkování jde za Fio baňkou…
Rodinu a spolucestující si člověk nevybírá… Cestují se mnou dva človíčkové z nějaké neziskovky, muž a žena, ona afektovaná píča s koulema, on zakřiknutý skřítek. Oba jsou posedlí konáním dobra za všech okolností klidně i násilím. Neomarxisti všech zemí vyližte si prdel.
Nemáš mi číst moje posty přes rameno kundo !!!

#Arozhostiloseticho

Lucidní snění – tentokrát v Las Vegas :)

Rodinu, spolucestující a sny si většinou nevybíráš. Tenkrát v LV.

S dnešním snem se opravdu musím pochlubit a prosím zdržte se poznámek o matroši atd. …

V tomto snu jsem byl vrcholný expert kasína v Las Vegas zodpovědný za vyhledání a eleminaci jasnovidců. Zajímavý byl ten proces likvidace těchto človíčků, měl jsem ve sklepě kasína velkou pracovnu celou bíle vykachlíčkovanou. Přivedli přede mne človíčka a já mu řekl, že pokud uhodne číslo na které myslím tak bude propuštěn. Velmi intenzivně jsem pomyslel na nekonečno a jasnovidci explodovala hlava jak natlakovaný meloun, mělo to občas různé variace když jsem chtěl hodně dlouhý a bolestivý konec pomyslel jsem na přesnou hodnotu π nebo různá periodická decimální čísla. A pak přišel team uklízeček který vše vapkou uklidil, btw ten team uklízeček vypadal lépe než ženská osobní garda tatíčka Kadafího a tím se dostáváme k tomu co se dělo po uklizení pracovny… ano ano jsem opět monotématický.

Žít Šalingrad aneb palec nahoru

Brno mne prostě baví, street život je někde jinde než v zaprděném Práglu

Cenu Empatie měsíce vyhrává Městská policie Brno která se po výsadku s modrýma majákama na Lidické street po zeptání zda mi něco schází spokojila s tím , že jsem nebyl spokojen s obsluhou v posledním baru a nechala mne odejít do svých hotelových ubikacích…

Středa statutárního řiditele jest v Šalingradu třeba… Aha je vlastně úterý

Aha je vlastně úterý

Dnes je středa (aha nejni, je outerek) statutárního ředitele vlastně není nikde třeba  Takže dnes jsem IT proletář )))

Dnes jsem si dopřál od Jančuráka jedničku bez štěnic a Pánbu mne opět potrestal… kupé sdílím s dvěma čubkama a Švejcarem: jedna šéfka HR a druhá je hlavní předkuřovačka se svým švýcarským šéfem který je prostě normální Švýcar to jest oberpíčus. Jsou z nějakého marketingové firmy, zřejmě už jim z toho open space dost mrdá… Když viděli můj překvapenýksicht jaké open sračky řeší tak se rozhodli mne zapojit do hovoru… No nebyl to z jejich strany dobrý nápad, jedové váčky jsem měl naplněné po okraj a neváhal jsem je použít… Během konverzace jsem se zeptal zda mají firemního psychologa, po jejich kladné odpovědi jsem jim navrhl jeho posílení zkušeným psychiatrem… A bylo půlhodiny krásné zaražené ticho které jsem si opravdu užil.

#konechlášení